Stručný text příspěvku
„Ten tvůj Ježíš je berlička,“ řekl mi poněkud pohrdavě Jirka.
„Myslíš? Co to znamená, že můj Ježíš je berlička?“
„Jsi na něm tak závislý, že bez něho nedokážeš ani přemýšlet, rozhodovat se, mluvit, prostě nic…“
„Aha, tak to jo. Takových berliček mám spoustu…“
Na příklad i moje Danka je pro mě taková berlička (a já pro ni), jsem na ní emocionálně a všelijak jinak závislý a netajím se tím. Každý opravdu kvalitní vztah je podle této definice vlastně berlička. Na lidech, které mám rád, jsem v mnoha ohledech závislý a oni na mně…
Hm, když se dívám na tyhle svoje „berličky“ a všechnu nádheru a bezpečí, které mi přinášejí do života, je mi upřímně líto lidí, kteří se plazí životem, bez těchto skvělých, obohacujících opor (nebo berliček – chce-li tak někdo říkat kvalitním blízkým vztahům).
Živý kontakt s Ježíšem přináší vnitřní svobodu, uzdravení, sílu, smysl, vizi…
Průběžná komunikace s Ním je obrovským zdrojem energie. A jindy zase zdrojem odpočinku, upokojení…
„Ano, Jirko, Ježíš je opora, na kterou se můžu kdykoli spolehnout… Žiju s Ním už pár desítek let a fakt to stojí za to…!“
